Košík
0
0,00 Kč
Nedostatečné větrání bytu se přes noc ve vzduchu nahromadí kritické množství škodlivých látek
28.11.2021
V nedostatečně a nesprávně větraných bytech se zejména v noci zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého, těkavých organických látek, prachových částic a plísní na kritickou úroveň. Vyplynulo to z výsledků měření kvality mikroklimatu v šesti běžných a používaných pražských domácnostech.
Údaje získal developer JRD díky použití profesionálních přístrojů Univerzitního centra energetiky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB) a společnosti AMiT.
Výsledky potvrzují to, co odborníci na zdravé bydlení tvrdí už několik let. V novém zatepleném a nadstandardně zaizolovaném bytě může být kvalita vzduchu paradoxně horší než ve staré zástavbě.
"Starší budovy totiž větraly netěsnostmi a uzavřením jejich vnější obálky došlo k zamezení přirozené výměny vzduchu," vysvětlil příčiny tohoto jevu již v minulosti například Martin Preclík ze společnosti Korado, která vyrábí mj. nástěnné větrací jednotky.
Aby získali co nejpřesnější a nejucelenější představu o kvalitě vnitřního ovzduší v domácnostech napříč celým spektrem bydlení v ČR, porovnávali autoři průzkumu hodnoty ve staré zástavbě, v panelovém domě, novostavbě a v energeticky úsporných projektech s automatickým systémem řízeného větrání s rekuperací tepla. Vybrané budovy se lišily lokalitou, způsobem zateplení a technikou větrání.
Autoři studie říkají, že naměřené výsledky, ovlivněné konstrukcí obálky budovy, kvalitou oken a zateplení a zejména způsobem ventilace, byly místy opravdu alarmující. Dá se tak na nich velmi dobře demonstrovat, jak rychle se v domácnosti vytvoří nezdravé, až toxické mikroklima přispívající ke vzniku tzv. syndromu nezdravých budov.
Hodnoty CO2 v noci i dvojnásobné vůči doporučení
Z měření například vyplynulo, že koncentrace oxidu uhličitého v bytech v noci přesahovala 3000 ppm (částic na milion) oproti doporučené hodnotě pro vnitřní prostředí 1500 ppm.
"Čtyřčlenná rodina tuto normovou hodnotu překonala v nevětraném pokoji o velikosti cca 30 metrů čtverečních již za 1,5 hodiny, dvě děti ve svém desetimetrovém pokoji pak za 2,5 hodiny," uvedl Petr Valeš, produktový manažer JRD.
Maximální doporučená hodnota pro těkavé organické látky v interiérech je pak 100. Naměřené hodnoty potenciálně karcinogenních těkavých látek ale běžně přesahovaly hranici 200, která je zdraví škodlivá.
V nedostatečně větraných domácnostech se pak kromě oxidu uhličitého a těkavých organických látek mohou v ovzduší hromadit i plísně, které rovněž představují velký problém.
"Plíseň sama o sobě je karcinogen, a to jak v potravinách, tak i v domácnosti. Pobyt v takovém prostředí je pro člověka naprosto nevhodný," říká praktická lékařka Alice Povolná a dodává, že plísně také vyvolávají respirační onemocnění, jako je chronická rýma či opakované záněty dýchacích cest. Také plísňovému bujení lze dobře zabránit účinným a řízeným větráním.
Řešením je větrání. Anebo rekuperace
Velmi rozumným řešením uvedeného problému je podle developera instalace čidel, která zachycují hodnoty oxidu uhličitého, těkavých látek nebo relativní vlhkosti. Rodina pak může zkoušet různé intervaly větrání otevřenými okny či ventilací.
Jako nejefektivnější se ovšem nabízí již zmíněný systém řízeného větrání s rekuperací tepla a prachovými filtry.
"Ten slouží nejen k optimální náhradě vydýchaného vzduchu za čerstvý, ale přispívá také k zajištění stabilní pobytové teploty kolem 21 °C a zdravých hodnot relativní vlhkosti mezi 40 až 60 % (závislých na cirkulaci vzduchu a nepřetápění interiéru). Daný systém však má dvě významná ,ale': není dosud příliš rozšířený (a to ani u moderních novostaveb) a musí být správně používán: tedy především spuštěn," upozorňuje Jan Řežáb, majitel JRD.
Škodlivé látky pocházejí často ze zdánlivě nevinných předmětů
Měření organických těkavých látek ukázala velmi vysoké hodnoty. Tato problematika není české veřejnosti bohužel zatím příliš známá, ale pro zdravé vnitřní prostředí je velmi důležitá.
"Lidé si neuvědomují, že škodlivé látky se uvolňují často z běžných předmětů, které nás v domácnostech obklopují, například z některých plastových hraček, koberců, nábytku či nátěrů. Proto by se v zájmu svého zdraví měli zaměřit na koupi výrobků s certifikáty, které tato rizika minimalizují," řekl závěrem ředitel pro vědu a výzkum ČVUT UCEEB Antonín Lupíšek a dodal:
"Zdravý vzduch v interiérech před 10 lety také nebyl tématem a dnes už lidé mají povědomí, jak je důležitý pro zdravé bydlení. Věřím, že osvěta i v oblasti uvolňování těkavých organických látek povede ke zlepšení stavu vnitřního prostředí v českých bytech a domech."